pondělí 27. července 2015

Slow West

Western, jeden z oblíbených žánrů klasického Hollywoodu, který se těšil obrovské popularitě až do konce 60. let, zažívá plíživý comeback. Zatímco Disneyho kasovní propadák Osamělý jezdec ukázal, že vysokorozpočtový blockbuster určený pro dětské a teenage publikum není tou správnou cestou, tak různé seriózněji odvyprávěné příběhy z Divokého Západu nebo počiny záměrně parodující a převracející klasická westernová schémata dokáží i dnes oslovit, pobavit a nadchnout člověka svým přírodním primitivním romantismem. Tuto éru western revivalu odstartovaly na začátku 90. let především dva filmy, oba oceněné Oscarem, Costnerův Tanec s vlky a Nesmiřitelní od westernové ikony Clinta Eastwooda. Od té doby vzniklo několik dalších hvězdně obsazených a relativně kvalitních filmů s westernovou tématikou jako například mystický Mrtvý muž Jima Jarmusche s Johny Deppem, remake klasického 3:10 Vlak do Yumy s Russellem Crowem a Christianem Balem, Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, který s Bradem Pittem v hlavní roli dekonstruuje hagiografii banditské slávy, remake Opravdové kuráže od bratří Coenů, kteří si s westernovými prvky pohrávali i v jejich oscarovém Tahle země není pro starý, a samozřejmě nesmím zapomenout na mistra pulpu Tarrantina a jeho nekompromisně zábavného Nespoutaného Djanga. A zdá se, že tahle vlna neztrácí na síle - dva z nejvíce očekávaných filmů roku 2015, Tarrantinova Hateful Eight a Iňárrituův The Revenant, jsou oba echtovní westerny.


Slow West, vítěz Velké ceny poroty na festivalu Sundance, na první pohled zaujme především obsazením hvězdného Michaela Fassbendera, kterého většina lidí zná z filmů jako 300:Bitva u Therompyl, X-Men, Prometheus, nebo Hanební pancharti. Někoho tak možná překvapí, co dělá herec jeho kategorie, který o nabídky nemá nouzi, v nezávislé britsko-novozélandské koprodukci celovečerně debutujícího režiséra. Fassbender je jeden z mých nejoblíbenějších herců a jedním z důvodů je právě to, že si často vybírá nejrůznější zajímavé nekomerční projekty. Kromě fantastické spolupráce s britským režisérem Stevem McQueenem (Hlad, Stud, 12 let v řetězech), ztvárnil třeba Carla Yunga v Cronenbergově životopisně podvratné Nebezpečné metodě, nebo hlavní roli v diváky a kritikou nepochopeném Konzultantovi. V dnešní době, kdy se agenti hádají s producenty, kolik face-timu jejich svěřenec na plátně dostane, si Fassbender neváhal zahrát v britské komedii Frank, kde celý film nesundá z hlavy obří papírovou masku.

Slow West je celovečerním debutem režiséra Johna Macleana, který dříve působil v kultovní skotské kapele The Beta Band, která se rozpadla v roce 2004 a ve které hrál na klávesy, mixoval zvuk a výrazně se i podílel na její vizuální stránce. Právě jedno z kapelových promo videií, které Maclean natočil, přesvědčilo Fassbendera, aby si odskočil z natáčení Hanebných panchartů zahrát si v jeho prvním krátkém filmu Man on a Motorcycle. Při tomto natáčení si zřejmě oba padli do noty, takže jejich spolupráce pokračovala i v druhém kraťasu Loupež poslepu (k shlédnutí zde), který získal prestižní BAFTU. Fassbender tak nemohl chybět ani v Macleanově prvním celovečerním počinu, kde mu role životem protřelého, cynického lovce odměn byla napsána přímo na tělo.

Hlavní postavou filmu není ale Fassbenderův desperado Silas, ale naivní mladík Jay Cavendish (Kodi Smit-McPhee), syn skotského lorda, který se vydá přes oceán hledat svoji lásku Rose, farmářskou dcerku, která utekla do Ameriky se svým otcem. Při jejich prvním setkání se mu oportunista Silas nabídne jako průvodce a ochránce, který mu, samozřejmě za určitý poplatek, nabídne pomoc při hledání Rose. Hlavní osou filmu je pak interakce těchto dvou diametrálně odlišných charakterů a to, jak se navzájem ovlivňují. Romantik a snílek Jay ukáže Silasovi, že život není jenom o přežívání, zatímco Silas jako symbolický náhradní otec jej provádí cestou k dospělosti. Příběh by tak šel zařadit hned do několika přihrádek – western, coming-of-age story, romance i bro-mance.


Bohužel se zde nemůžu pustit do toho, jak Slow West převrací žánrová schémata tradičního westernu, protože bych se nevyhnul spoilerům. Ale to stejně není tak podstatné. To hlavní, čím mě film okouzlil, bylo jeho vědomé odmítnutí jakékoliv snahy o realismus, kdy je od začátku jasné, že Jayovo putování je ve své podstatě novodobým mýtem plným neskrývané symboliky. Dialogy se tak mohou zdát naivní a nepřirozené, jednotlivá setkání podivná a nepravděpodobná, ale každý dialog, každé setkání a každá překonaná překážka posouvá našeho hrdinu dál k jeho dospělosti. Maclean touto abstraktní cestou poukazuje na naši zromantizovanou představu tohoto období americké historie. O co by se někdo jiný s větším rozpočtem mohl pokusit formou historického velkofilmu, to Maclean zvládne úsporně s hrstkou postav, kterým jejich opuštěnost a styl promluvy dodává symbolický přesah, ze kterého lze toto hlavní sdělení relativně jednoduše rozklíčovat. Například když Silasův vypravěčský hlas mluví o Jayovi: „Ten kluk byl zázrak. Viděl věci jinak. Podle něj, jsme byli v zemi naděje a dobré vůle,“ nebo když se Jay baví s jednou z dalších postav:
„Východ. Nějaké zprávy?“
„Násilí a utrpení. Co západ?“
„Sny a dřina.“  

Slow West se dá číst nejen jako mytické vyprávění o cestě k dospělosti, ale také jako náboženská alegorie. Silas byl jedním z prvních apoštolů, který doprovázel Sv. Pavla na jeho misijních cestách. V mladém Cavendishovi, který přiváží do země plné násilí a utrpení lásku, můžeme vidět nejen prvního misionáře ale v jistých momentech i samotného Krista. Velice příznačná je metafora, kterou popíše Silasův a Cavendishův vztah jedna z vedlejších postav – „jako když padající anděl potká v půli cesty z pekla stoupajícího ďábla.“

Slow West je zajímavou filmovou hříčkou, která překonává obyčejné žánrové cvičení. Krásné záběry neokoukané krajiny Nového Zélandu a Skotska jsou pro western jednoznačně osvěžující, Kodi Smit-McPhee je jako atypický hrdina správně vyjukaný a přesvědčivý ve svém idealismu, zatímco Fassbender se svými ostře řezanými rysy a chlápackou bradou vypadá, jako by se pro role s kloboukem a eastwoodovským žvárem narodil. Pokud vydržíte pomalejší tempo vyprávění v jeho výše nastíněné symbolické podobě se všemi jeho nesmyslnostmi, tak se dočkáte skvělého konce, který mě osobně svou zábavností a originalitou docela dostal. Těším se s čím dalším John Maclean přijde.
     
Douťasovo doporučení:
Film pro ty, kdo chodí rádi do kina na něco originálního, viděli krom Vinnetoua pár dalších westernů, a chtěji vidět Michaela Fassbendera, jak si hraje na Clinta Eastwooda.


7/10


Žádné komentáře:

Okomentovat