Diplomacie je filmová adaptace francouzské divadelní hry Cyrila Gélyho (který se rovněž podílel na scénáři) natočená zkušeným německým režisérem Volkerem Schlöndorffem. Ačkoliv von Choltitz i Nordling byly reálné historické postavy a ačkoliv Hitler skutečně vydal rozkaz ke zničení Paříže, k jehož splnění bylo vše připraveno, tak samotný film je samozřejmě do značné míry fikce. Pokud se zajímáte, kde končí historie a začíná umělecká licence, tak vám doporučuji článek Iana Burumy pro The New York Review of Books, který to hezky shrnuje.
Ale zpátky k filmu. Diplomacie je typickou ukázkou komorního dialogového dramatu, které stojí především na hereckých výkonech a uvěřitelné psychologii postav. A musím uznat, že jak Niels Arestrup v roli německého generála, tak André Dussollier v roli švédského diplomata hrají zcela bezchybně. Příjemné je i to, že postava von Choltitze je relativně propracovaná a nejde o tradičně přihlouplého sadistického nacistického pohlavára. Člověk se během filmu dokáže vžít do kůže obou postav, "hrdiny" i "zloducha", což se tak často nestává. Jediné, co mi vadilo, bylo to, že se jejich vzájemná konverzace točila trochu v kruhu a že obě strany recyklovaly stejné argumenty místo toho, aby hledaly nové. Konec samozřejmě žádný překvapivý zvrat nabídnout nemůže, a to ani pro ty, kdo o Nordlingovi a von Choltitzovi v životě neslyšeli (jako třeba já), ale to samo o sobě není nijak na škodu.
Douťasovo doporučení:
Film pro ty, kdo se zajímají nebo mají rádi období druhé světové války a zároveň jim nevadí ukecané filmy, kde se kromě dialogů téměř žádné akce nedočkají.
Žádné komentáře:
Okomentovat