Dárek je asi to
nejlepší, co v srpnu a v září v kinech uvidíte. Tento brilantní psychologický
thriller, jehož hutná atmosféra dosahuje téměř fincherovských kvalit, byl napsán a překvapivě dobře zrežírován talentovaným australským hercem Joelem Edgertonem, který si ve svém režisérském debutu rovnou vyšvihl i jednu z hlavních
rolí. Jestli
jste Dárek ještě neviděli a jestli máte rádi tenhle typ filmů, tak nečtěte dál,
nekoukejte na trailer a jděte rovnou do kina, protože tady přesně platí, že čím
míň dopředu víte, tím víc si film užijete.
Ústřední dvojicí je
mladý manželský pár – Simon (Jason Bateman), úspěšný obchodní zástupce ve velké
firmě, a Robyn (Rebecca Hall), interiérová designérka na volné noze. Dvojice se
zrovna přestěhovala z Chicaga do Kalifornie, kde se Simonovi otevřela nová
kariérní příležitost. Simon je klasický americký ambiciózní kariérista, pro
kterého je svět boj, ve kterém je člověk buď úspěšný vítěz nebo poražený looser,
nic mezi tím. Z náznaků se postupně ukáže, že pár má za sebou bolestnou
epizodu nevydařeného těhotenství, Robyniných depresí a závislosti na antidepresivech,
kterou by stěhování a změna bydlení mělo pomoci překonat. Při vybavování nového
domu narazí Simon na bývalého spolužáka Gordona (Joel Edgerton), který se s podezřelým
zájmem začne o Simonův život zajímat. Přestože si nikdy nebyli nijak blízcí
(Simon si ani nedokáže zařadit jeho tvář, když se poprvé potkají), začne Gordon
Simona s Robyn bez pozvání navštěvovat, nosit jim dárky, které nechává
zabalené přede dveřmi, nebo nabízet pomoc s různými domácími pracemi,
což ve spojení s jeho podivností a společenskou neobratností začne být
páru brzy nepříjemné. Jak mu citlivě říct, že o jeho společnost nestojí, i když
se k nim chová tak mile? A o co Gordonovi vůbec jde?
Nepříliš povedený
trailer dává tušit, že půjde o klasický stalker horor, což má ale k realitě
daleko. Dárek je totiž čistokrevný thriller, který vás svoji znepokojivě
napínavou atmosférou úplně vtáhne. Herecké výkony Edgertona, Batemana a Hallové
jsou překvapivě výborné, a to i přesto, že bychom tyto herce co do známosti zařadili
do "kategorie Kevina Bacona", tedy že hráli ve spoustě filmech, jejich obličej je
nám nesnesitelně povědomý, ale na jejich jméno by jsme si za boha nevzpomněli. Herecký
projev všech tří je velmi přesvědčivý a realisticky umírněný, přitom je ale z jejich
gest a pohledů znát, že jejich postavy něco nevyslovitelného tíží, že se pod
fasádou normálnosti skrývá něco dalšího, něco znepokojivého s potenciálem rozmetat
jejich klidný svět a jejich spokojené životy. Prosklené prostory moderního
domu, kde se odehrává většina děje, jsou perfektně využity k navození onoho
nepříjemného pocitu, že můžeme být kdykoliv kýmkoliv pozorováni, toho pocitu, který
získáme v tom samém momentu, kdy si ho poprvé připustíme. Toto je dále umocněno umístěním a pomalými, jakoby kradmými, pohyby kamery, díky které se
dokážeme vcítit jak do role skrytého pozorovatele, tak do nepříjemného pocitu
pozorovaných.
Jediné, co bych Dárku
vytknul, je pár zbytečných samoúčelných lekaček a vedlejší dějovou linku, která
dělá vše černobílejší, než by muselo být. Ale i přesto jde o vynikající režisérský debut, za který si Joel Edgerton zaslouží palec nahoru. Víc už neprozradím, jděte do kina!
Douťasovo doporučení:
Dárek je film, který se
vymyká běžným představám o nenáročné letní zábavě a hrozí mu tak, že kiny bez
větší pozornosti prošumí. A to by byla určitě škoda, takže si udělejte radost a
zajděte si na něj. Stojí to za to.
Žádné komentáře:
Okomentovat