Welcome to Films & Movies!

Zdravím vás, přátelé, děkuji, že jste zavítali na Films & Movies! 


Říkal jsem si, jaký by to byl dobrý nápad začít psát blog o filmech. Omyl. Ani vám nebudu říkat, jak dlouho mi trvalo napsat tenhle úvodní příspěvek. Teď nejenže budu zabíjet většinu svého volného času koukáním na filmy a seriály, ale další hodiny budu trávit tím, že se o nich budu pokoušet psát. Senzace.    


Co začalo jako nevinný koníček, se brzy proměnilo v lehkou obsesi a než jsem se nadál, tak jsem měsíčně koukal na víc jak 20 nových filmů (seriály radši ani nepočítám). Vstupní drogou pro mě byly tři věci - kniha "1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete", filmový deníček od firmy Moleskine, který mi neprozřetelně nadělila k Vánocům přítelkyně, a internetová stránka www.icheckmovies.com, na které najdete přes 150 tematických filmových seznamů, které si můžete po vytvoření svého profilu odškrtávat. 

Hned mi bylo jasné, že tohle je pro mě konečná. Jakýkoliv seznam filmů nebo knížek ve mně probouzí mého vnitřního autistu a niternou potřebu ho celý splnit (achievementy v PC hrách na mě mají úplně stejný účinek). Právě přes tuhle stránku jsem objevil všechny největší klasiky jako třeba Chaplina, Keatona, Hitchcocka, Wildera, Felliniho, Bergmana, Tarkovského nebo Kubricka. Začal jsem se zajímat i o historii a vývoj samotné kinematografie, od éry němého filmu, německého expresionismu a klasického Hollywoodu po italský neorealismus, francouzskou novou vlnu, československou novou vlnu a nový Hollywood.       

Ale nebojte, na tomhle blogu o starých klasikách ani o filmové historii psát nehodlám. Moc lidí by to stejně nezajímalo a ty, které ano, tak ti toho pravděpodobně o filmech vědí víc jak já a ještě by se mi vysmáli. Raději budu psát o aktuálních filmech, které zrovna běží u nás v kinech, abyste věděli na co zajít, a čemu je lepší se vyhnout.

Uznávám, že Films & Movies není příliš originální název pro filmový blog. Ale má to své opodstatnění. Jeden z mých oblíbených režisérů, David Fincher, v jednom rozhovoru řekl, že dělí filmy na "Movies", které jsou určeny výhradně publiku, a "Films", které jsou dělány jak pro publikum tak pro ostatní filmaře. "Movies" jsou tím pádem čistá žánrová zábava, komedie, akční filmy, nebo blockbustery, zatímco "Films" mají blíže k autorskému a uměleckému filmu, kde důležitou roli hraje tematický a žánrový přesah, hloubka myšlenky, nebo vizuální stránka. Obě tyto kategorie však tvoří nedílnou součást kinematografie. Zatímco "Movies" vytváří sdílené obrazy, představy, scény a příběhy, které lidi sbližují, tak "Films" posouvají hranice kinematografie dál, objevují nové možnosti, nová témata. 

Proto bych rád předeslal, že se při svých hodnocení budu snažit vždy vycházet z kritérií dané kategorie a daného filmového žánru. Dobře natočený akční film tak může získat stejné hodnocení jako unikátní filmový experiment, který vám bude ležet v hlavě ještě týden po zhlédnutí. Jelikož nejsem žádný filmový kritik a film jsem nikdy nestudoval, tak se při svých hodnoceních nejvíce soustředím na sílu prožitku. Na to, jestli mě komedie skutečně rozesmála, melodrama rozbrečelo, horor vyděsil, zkrátka jestli film splnil svůj účel a naplnil má očekávání.

To by myslím na úvod stačilo, jdu chvíli ztrácet čas nějakou smysluplnější činností. Třeba úklidem. Nebo si možná pustím film...